chraptěti, řidč. chraptiti ned. (3. mn. -í) mluvit zdrsnělým, nezvučným hlasem; přen. vydávat drsný, zastřený zvuk: po několikahodinovém mluvení už chraptí; chraptěl mu hlas chraplal; nachladit se a ch. trpět chrapotem; přen. v přijímači začalo ch. chrčet; tramvaje chraptí ○ předp. o-, roz- se, za-