chrobák, -a m. (6. mn. -cích) 1. černý n. kovově lesklý brouk živící se trusem savců, zool. rod Geotrupes, Onthophagus aj.: ch. velký; ch. malý 2. obl. mor. brouk vůbec; červ: ch-ci bzučíce vráželi jim do klobouků (Herb.); stejně tě ch-ci sežerou (v hrobě) (Salich.); → zdrob. chrobáček, -čka m. (mn. 1. -čci, -čkové, 6. -čcích)