chroust, -a m. velký brouk ožírající na jaře listí stromů, jehož larva (ponrava) rovněž škodí (zvl. na kořenech obilí): strom ohlodaný chrousty; třást chrousty s kaštanů; hubený jako ch. velmi; přen. expr. hubený n. slabý člověk: ten toho zmůže, ten ch.! (Klost.); zool. rod Melolontha, Polyphylla: ch. obecný; ch. mlynařík; → zdrob. chroustek, chrousteček v. t.; → expr. zdrob. (zprav. přen.) chroustík, -a m. (6. mn. -cích)