chudák, -a m. (6. mn. -cích) (chudačka v. t.) 1. chudý, nemajetný, nuzný člověk; nuzák, chuďas (op. boháč): zůstat do smrti ch-em; protiklad mezi bohatými zaháleči a pracujícími ch-y 2. tvor hodný politování, ubohý; ubožák: ona je při něm veliký ch.; to dítě je ch., chybí mu matka; on (ona) za to, ch, (starý, stará), nemůže; ch. vrabec do rána zmrzl; přen. expr. (o věcech:) starou zvonici, ch-a, omalovali (Jir.); → expr. zdrob. chudáček, -čka m. (mn. 1. -čkové, -čci, 6. -čcích)