chuligán, -a m. (z rus. driv. z angl., vl. jm.) toulavý pobuda, darebák, ničema; mladý člověk štítící se práce, vedoucí výstřední život: vodí si do bytu nějaké ch-y (Hora); – banda ch-ů; výtržností vyvolané ch-y; chuligánský příd.: ch-é jednání, ch. život darebný, ničemný; ch-á děvčátka (Fuč.) toulavá; → přísl. chuligánsky; → podst. chuligánství, -í s. stav, souhrn vlastností chuligána, darebáctví, ničemnost: ruská revoluce si musila vyřídit ch.; přen. literární ch. (Tvorba)