chvátati ned. (1. j. -ám) 1. (~; kam) rychle, ve spěchu se někam pohybovat (jít, jet); spěchat, pospíchat: nezdržuj mě, chvátám; ch. do práce, do školy, domů; přen. čas chvátá kvapí; expr. (o věcech:) ten dopis chvátá je ho třeba rychle napsat, odeslat; to nechvátá je na to dost času 2. (s čím) rychle něco dělat, mít naspěch s něčím; spěchat, pospíchat: chvátám, abych byl hotov; ch. se šitím, s vařením 3. ob. (na koho) naléhat na někoho, aby něco urychleně vykonal; (nač) naléhat na vykonání něčeho; naléhat, spěchat, pospíchat: chvátal na mne, abych už šel; průvodčí chvátal na cestující, aby nastoupili; ch. na odpověď, na svatbu ○ předp. od-, při-, u- se; → nás. chvátávati (o) bez předp.