chybný příd. 1. mající chybu n. chyby; nesprávný, závadný, vadný: ch-é údaje; ch-é zboží; ch. názor, úsudek pochybený, mylný; je ch. na sluch (ob.) vadně, špatně slyší; učinit ch. krok, přen. provést pochybený, neprozřetelný čin; filat. ch. tisk vadný 2. zast. a nář. chybující: všichni lidé jsou chybní (Havl.); → přísl. chybně: ch. psát, mluvit; ch. jednat