chytiti dok. (3. mn. -í, trp. -cen), chytnouti dok. (min. -tl, trp. -tnut) 1. (koho, co; zač) rukou n. rukama uchopit (často někoho n. něco pohybujícího se) a tím zadržet, přidržet; expr. ve spěchu prudce vzít, chopit, uchopit, popadnout: ch. někoho za ruku, za vlasy, kolem krku; ch. kliku, za kliku; ch. koně za uzdu; ch. míč; ch. padající vázu zachytit; chytil (chytl) ho na ulici potkal a zastavil, zeptal se ho na něco ap.; expr. chytl kufr a běžel na nádraží; chytla dítě na ruku a konejšila je; ♦ ch. něco za pravý konec správně, vhodně začít (něj. práci, něj. jednání); ch. někoho za slovo využít něčích výroků; nepřihlédnout k celkovému smyslu řeči a využít n. zneužít jen jednotlivých slov 2. (koho, co) zmocnit se někoho n. něčeho lovem ap.; ulovit, polapit, dopadnout, přistihnout, zadržet: ch. kapra; ch. lišku do želez; kočka chytila (chytla) myš; ch. zloděje při činu; přen. ch. někoho do pasti (na lep) záměrným jednáním usvědčit (nalákat, získat); na takové sliby mě nechytíš nenachytáš; teď jsem tě chytil přistihl při chybě, lži, nevědomosti ap., usvědčil; dát se ch.; hovor. ch. Prahu (Moskvu) vyladit na rozhlasovém přijímači pražskou (moskevskou) stanici; ch. nápěv, notu správně se přidat ke zpěvu, ke hře; nemohl ani ch. dech popadnout, nestačil dechem (po běhu ap.) 3. (koho) během n. rychlým pohybem vůbec dostihnout, dohonit; expr. (co, koho) stihnout: poběžím za ním, snad ho chytnu ještě na schodech; že mě nechytíš!; expr. snad ještě chytím večerní vlak, začátek představení; na zpáteční cestě nás chytla bouřka 4. ob. (co) získat, nabýt (čeho): při tom (obchodu) by se dalo něco ch.; tady toho moc nechytím (nechytnu); od špatného učitele toho mnoho nechytíš nepochytíš, nepřiučíš se; s ním (tj. s mužem, kterého si vzala za manžela) to chytila (chytla) dobře sňatek byl pro ni výhodný; tys to chytil měls štěstí, podařilo se ti to 5. (co) být postižen něčím škodlivým: nůž chytil rez; ch. chřipku, průvan 6. přilnout, uchytit se, zachytit se, upevnit se: barva dobře chytila (chytla); šroub konečně chytil (chytl) 7. chytiti, chytnouti (koho, co), ob. chytiti se, chytnouti se (koho, čeho) zachvátit (koho, co), zmocnit se (koho, čeho): chytil (chytl) ho stesk, chytila (chytla) ho touha po domově; chytil (chytl) ho vztek; zast. ob. být chycen na plíce (Svět.) mít souchotiny; – ob. mne se žádná nemoc nechytí (nechytne); chytil (chytl) (se) ho fantaz začal blouznit 8. začít hořet; vznítit se, vzplanout: sláma chytila (chytla) od malé jiskry; v kamnech to nechce ch.; chalupa rázem chytla (Herb.), přen. ob. hned chytí (chytne) vzplane hněvem; mladík hned chytil (chytl) zamiloval se 9. ob. (~; koho) zaujmout, dojmout, nadchnout: skladba, kniha chytila (chytla); nová divadelní hra diváky chytila (chytla); — chytiti se, chytnouti se dok. 1. (koho, čeho, zač) rukou n. rukama se něčeho rychle přidržet; zachytit se: ch. se židle, zábradlí, větve; ch. se někoho za ruku, za sukni; ch. se za opěradlo; ch. se za nos, zprav. přen. expr. poznat svou chybu, omyl atp. a zastydět se; ob. chytil (chytl) se ho na ulici přidal se k němu; chytil (chytl) se až v třetím taktu přidal se, připojil se ke zpěvu, ke hře; ch. se obchodu začít obchodovat; ch. se karet, pití začít karbanit, pít; chytil (chytl) se jiné namluvil si jinou (dívku, ženu); přen. ob. hned se všeho chytí projeví zájem (často nevhodně); ch. se do křížku začít se prát; ch. se s někým dostal se do hádky 2. padnout do něj. nástrahy ap.: zajíc se chytil (chytl) do oka; myš se nechytla (do pasti) 3. (kde) ob. ujmout se, uchytit se: zasadíme jahody, snad se chytí ujmou; – však on se někde chytí (chytne) získá zaměstnání, uchytí se ○ předp. po-, pod-, při-, při- se, u-, u- se, za-, za- se; — ned. chytati