chytlavý příd. 1. takový, kt. snadno chytá, chytne: ch-é dříví; ch-á sláma; přen. mít ch-é srdce snadno vznětlivé; je svobodný, ch. (Svob.) snadno se zamiluje 2. takový, kt. dovede zaujmout, nadchnout, něco podnítit; působivý: ch. děj; ch-á hesla 3. takový, jehož se všecko snadno chytá; přístupný: ch-á mysl; ch. rozum (Tyl) vnímavý, ch-á hlava (Kosm.) chápavá 4. řidč. záludný, lstivý: ch-á otázka (Baar, Štech) chytačka; → přísl. *chytlavě; → podst. chytlavost, -i ž.