cimbál, -u m. (6. j. -u, -e) (z lat. driv. řec.) 1. lid. bicí strunový nástroj: tančit za zvuků c-u 2. bicí zařízení: hodinové c-y; návěstní, nádržní c-y; → zdrob. *cimbálek, -lku, *cimbáleček, -čku m.; — cimbálový příd.: c-é kladívko; c-á muzika v níž je hlavním nástrojem cimbál