citelný příd. 1. silně, nepříjemně n. bolestně pociťovaný; pozorovatelný, znatelný, patrný, značný: c-á ztráta; c. nedostatek; c. chlad; c-é oteplení; c-é rozpaky; c. obrat k lepšímu; c-á sleva na dani 2. zast. a nář. citlivý: c-á duše (Tyl); c-á dívka (Jir.); být c. (Herrm.); c-é svědomí, srdce (Ner., Jir.); → přísl. citelně: c. zblednout; neštěstí ho c. postihlo; – ptát se, říci c. (Jir., Rais) soucitně; → podst. citelnost, -i ž.: c. pokárání