citrón, -u m. (6. j. -u, -ě) (z it. driv. řec.) 1. jasně žlutý plod citroníku kyselého se značným obsahem šťávy v dužině, požívaný jako ovoce: šťáva z c-u; pokapat c-em; čaj s c-em s citrónovou šťávou 2. citroník: země, kde kvetou c-y; → zdrob. k 1 citrónek, -nku m. (6. mn. -ncích); — citrónový v. t.