cizák, -a m. (6. mn. -cích) (cizačka, -y ž.) hanl. 1. příslušník cizího státu, národa, jazyka; cizinec: panství c-ů; nacističtí c-ci v zemi 2. člověk z jiného prostředí n. odcizený určitému prostředí, obci, rodině ap.; člověk někomu citově cizí, něčemu vzdálený; cizinec: prodal statek c-ovi; – vlastní bratr, a přece c.; → expr. zdrob. *cizáček, -čka m.