clona, -y ž. (*slona Jir.) visací n. spouštěcí zařízení, které brání přístupu světla; vůbec to, co cloní, zaclání, brání rozhledu: c. v okně, mezi dveřmi; vstup do stanu byl zakryt clonou; c. víček; c. korun stromů; c. par, deště, kouře; mlžná c.; c. zeleně stromů; temné clony stíny; fyz. (v optických přístrojích) zařízení regulující přístup světla omezováním svazků světelných paprsků, clonka, diafragma; žel. návěstní c. zařízení sloužící k měnění barvy návěstního světla; voj. dýmová c. oblak dýmu vytvořený dýmotvornými látkami ke krytí postavení vlastních jednotek n. k oslepení nepřítele; palebná c., dělostřelecká c. souhrn paleb soustředěných do určitého prostoru k jeho uzavření; → zdrob. clonka v. t.