ctihodný příd. 1. hodný úcty; důstojný: c. muž, kmet; c-é stáří; žert. hodinky c-é velikosti (Jir.) 2. titul osob duchovního stavu (kněží a jeptišek): c. otec; c-á sestra; → přísl. -hodně: c. se chovat; → podst. -hodnost, -i ž.