ctnostný příd. k ctnost; mající ctnosti, ctnostmi obdařený; neprotivící se ctnosti; mravný: c-á žena; být c.; c-é činy; c. život; → přísl. ctnostně; → podst. *ctnostnost, -i ž.
ctnostný příd. k ctnost; mající ctnosti, ctnostmi obdařený; neprotivící se ctnosti; mravný: c-á žena; být c.; c-é činy; c. život; → přísl. ctnostně; → podst. *ctnostnost, -i ž.