cvok, -u m. (6. mn. -cích) (z něm.) krátký hřebík s širší kulatou hlavičkou: boty s cvoky a podkůvkami; — cvok, -a m. (1. mn. -ci, -kové) 1. ob. expr. malé, zprav. zavalité dítě n. malý člověk: byl jsem tehdy ještě malý c. 2. zhrub. popletený, pomatený člověk, popleta, blázen, pomatenec: není normální, je tak trochu c.; → zdrob. cvoček v. t.