cynický [-ny-] příd. (z řec.) 1. mravně otrlý; nestoudný, necitelný, bezohledný: c. polovzdělanec, bohém; c. vtip, výraz; c-á poznámka, vypočítavost; c-é násilí 2. kynický (filos.): c-á škola; c-é učení; → přísl. k 1 cynicky: c. se vyjadřovat, vysmát; c. upřímný člověk; → podst. k 1 cynickost, cyničnost, -i ž.: c. vtipu; c. zločince