démon -a m. (z řec.) (v řec. mytol.) zlý n. dobrý duch mající vliv na osudy člověka; (v křesťanské mytol.) zlý duch; běs: zlý d.; být posedlý d-em; přen. d. alkoholu; → zdrob. démonek, -nka m. (mn. 1. -nkové, -nci, 6. -ncích); — démonický [-ny-] (*démonský) příd. démonu vlastní; takový jako u démona; běsovský, ďábelský: d-á moc; d-ský výraz (očí) (Čech); d-á krása neodolatelná; d-ská moc (Vrchl.); d. vliv zhoubný; → přísl. démonicky: působit d.; → podst. démoničnost, -i ž.: d. hudby neodolatelná síla, moc