dílo, -a s. (6. j. -e, 2. mn. děl) 1. výsledek pracovní činnosti; práce, výtvor, výrobek: vykonat velké d.; d. technické, umělecké, básnické, vědecké; životní d.; obraz je d. 15. století; Donbas je velkolepé d. 20. století; tkalcovské d. (zast.) hotové zboží; když měla trochu díla pohromadě, nesla je na prodej (Něm.); polygr. d. tiskové publikace; uměl. úhrn tvorby, soubor všech uměleckých výtvorů: básnické d. lumírovců; d. Máchovo, Dvořákovo, Alšovo; hud. opus; včel. včelí d. vše, co včela v úlu vystaví; horn. důlní d. veškeré prostory v podzemí, kt. slouží k růz. provozním účelům (chodby, překopy, náraziště, komory pro stroje ap.); tech. vodní d. komplex vodních staveb, kt. slouží k využití vody jako suroviny (např. hydroelektrárna) a živiny (závlahy, zásobování obyvatelstva a průmyslu vodou) n. k ochraně proti vodě jako živlu (přehrada) 2. práce, zaměstnání, činnost, konání: mít díla plné ruce; každý řemeslník si hledí svého díla pracuje, nezahálí; ♦ ruce k dílu!, do díla! dejme se do práce; to je tvoje d. to jsi způsobil ty; přiložit ruku k společnému dílu účastnit se kolektivní práce; jak k jídlu, tak k dílu (pořek.); čas k dílu, čas k jídlu (pořek.); lesní d. práce v lese; panské d. (zast.) práce pro vrchnost; d. válečné (zast.) vojenské umění a věda, vojenství; přen. požár vykonal v městě své zhoubné d.; zkáza budovy byla dílem okamžiku; dělat své d. (ob.) vyvádět; zatracené d.! (čast. zatracená práce) (expr.) zpropadená příhoda, věc †3. způsob práce, provedení, výroba: kabát vesnického střihu a díla (Jir.); krajky benátského díla; → zdrob. dílko, -a s. (6. mn. -ách): půvabná keramická dílka; filmové, literární d.