dějepisec, -sce m. 1. kdo píše dějiny; historik: řečtí d-i; literární d. 2. učitel dějepisu; historik; dějepisecký příd. k dějepisec, k dějepisectví: d-é dílo; d. portrét; dějepisectví, -í s. věda zabývající se dějinami, dějepisem; historiografie: historie českého d.; moderní d.; d. dělnického hnutí; literární d.