děkan, -a m. (1. mn. -i, -ové) (z lat.) 1. círk. čestný titul správců farnosti; dř. též bezprostřední představený duchovních správců několika kostelů urč. okrsku; pův. představený deseti mnichů: d. kostela pražského; kapitulní d. jeden z nejvyšších hodnostářů kanovnické kapituly 2. (též děkanka v. t.) škol. vysokoškolský učitel vedoucí na určitou dobu fakultu: d. lékařské fakulty 3. ob. žert. d. n. též d. s kaplanem! (slovní hříčka) děkuji: podala mu ruku: d. s kaplanem (Maj.)