děsiti ned. (3. mn. -í, podst. -šení) (koho; koho čím) působit u někoho děs, hrůzu; vyvolávat u někoho pocit děsu, hrůzy; strašit: příšerné sochy bohů děsily lid; vraždy ho neděsí; děsili ho týráním; — děsiti se ned. (čeho; *před čím; *nad čím) mít děs, hrůzu z něčeho; hrozit se, strachovat se, bát se: d. se války, smrti; d. se odpovědi; d. se, že zemře, aby nezemřel; děsí se, co se stane; d. se před budoucností (Šmil.); děsila se nad svým odhodláním (Jir.) ○ předp. po-, po- se, vy-, vy- se, z-, z- se; → nás. děsívati, děsívati se (o) bez předp.