děvečka, -y ž. (2. mn. -ček) 1. obl. a expr. zdrob. k dívka; děvčátko, dívenka, děvenka, holčička; expr. (v důvěrném hovoru) děvče, žena: milá d-o; d-o moje zlatá; tak pojd, d-o 2. (dř.) služebná, služka (zvl. v zemědělství): jít za d-u; sloužit za d-u; byla d-ou ve statku; ♦ spustit na někoho jako na d-u hrubě