dříč, -e m. (dříčka, -y ž.) 1. expr. kdo velmi pilně, usilovně pracuje: je to známý d., pracuje od rána do noci; zprav. hanl. žák učící se pilně, ale mechanicky, bez pochopení věci 2. hanl. kdo jiné odírá: leckdy jim (kupcům) klnuli, jací to dříči (Jir.) 3. expr. kdo příliš trhá oděv: pevné boty pro kluky dříče