důmyslný příd. 1. mající, projevující důmysl; důvtipný, vynalézavý, bystrý: d. člověk; d. organizátor; d-é zařízení 2. založený na důmyslu, prozrazující důmysl: d. pokus; d. systém zavlažovací; d-á konstrukce stroje; → přísl. důmyslně: d. zařízená dílna; → podst. důmyslnost, -i ž.: d. vynálezu knihtisku