důraz, -u m. (6. j. -u, -e) 1. zesílení hlasu; přízvuk: klást d. na poslední slovo; říci, zvolat, pronést, vyslovit, dodat, opakovat, předčítat něco s d-em; přen. klást d. na rychlost, na propagaci, na to, abychom spojovali teorii s praxí soustředit na něco zájem, pozornost, pokládat něco za nejdůležitější, nejpřednější, zdůrazňovat něco; dodat nařízením úředních orgánů d-u váhy, důležitosti; jaz. zesílený přízvuk slova, na které chce mluvčí zvlášť upozornit n. které chce vytknout; vytčení některého větného členu (často do protikladu), charakteristické zaujetí mluvčího pro obsah věty n. některé její části, zdůraznění, emfáze 2. intenzívní úsilí; průbojnost, bojovnost, pádnost: s d-em něco požadovat, vymáhat; mužstvo Spartaku hrálo s plným d-em; naši hokejisté útočili bez d-u a bez souhry †3. působení, vliv, síla: nepřítel tam postavil celou sílu svou, kde největší poznal proti sobě d. (Pal.); d. husitských vítězství v dějinstvu (Pal.) *4. dojem: pověst učinila mocný d. v mysl Mohamedovu (Rieger)