důvěřovati ned. (komu, čemu, v koho, co) mít důvěru k někomu, něčemu, v někoho, něco; věřit: bohatí mají společné zájmy, ale nedůvěřují si; d. svým přátelům; d. ve svou sílu; příliš si důvěřoval měl nadměrnou sebedůvěru; — †důvěřovati se ned. (v koho, co, do koho; čemu) důvěřovat: jen se ve mne důvěřujte (Sab.); důvěřuji se v pokoj a mír (Vanč.); důvěřujeme se do nejvyšší moudrosti (Pal.); důvěřuji se tvé patrnosti (Vanč.) ○ předp. za-