dařiti ned. (3. mn. -í) zast. (koho čím) dávat někomu něco (též nehmotného) jako dar, obdarovávat; udělovat, dávat někomu něco: dařil starého kuchaře, jak mohl (Jir.); d. někoho ovocem, pečivem; d. někoho láskou, pozorností, úsměvem; ♦ dař (pán)bůh! (Jir.) (hornický a lid. pozdrav) ○ předp. ob-; → nás. dařívati (o) bez předp.