dbáti ned. (1. j. dbám, min. dbal, podst. dbání) 1. (čeho; na co) nezapomínat na něco v svém jednání, mít něco na paměti; dodržovat (co), všímat si (čeho), starat se (o co); d. svých povinností, zásad hospodárnosti, své cti; nedbat překážek, bolesti, zimy; d. něčích slov; nedbat lidských řečí, na lidské řeči; nedbá toho, co si jiní o něm myslí; nedbal (toho), že...; ničeho kolem nedbal; volali, ale on (toho) nedbal 2. (o koho, co) starat se, pečovat, hledět si (čeho, koho), snažit se něco, někoho si získat; stát, přičiňovat se (o co); (na koho, co) pečovat, aby někdo byl, něco bylo v pořádku: d., nedbat o dítě, o pořádek; d. o čistotu jazyka; dbá jen o sebe, o jiné nedbá; o pole dbali nade vše (Jir.); d. o jídlo, o peníze; nedbat o nápadníky, o společnost; nedbal (o to), aby se poučil; nedbá pocvičit se (Jir.); d. na sebe, na čistotu; d., aby všichni přišli včas 3. ob. hledět si své práce; starat se, snažit se, přičiňovat se: on (nic) nedbá a jen utrácí; ♦ kdo dbá, ten má (přísloví) ○ předp. zanedbati; → nás. dbávati