diktátor [dy-], -a m. (diktátorka, -y ž.) (z lat.) neomezený samovládce: samozvaný d.; nacistický d.; vojenský d.; přen. být d-em v rodině; → expr. zdrob. diktátůrek, -rka m. (mn. 1. -rkové, -rci, 6. -rcích); — diktátorský příd. panovačný, pánovitý: d-é sklony, choutky; d-é plány; d. režim; d-á metoda; d-á moc; → přísl. diktátorsky; → podst. diktátorství, -í s. absolutní, neomezená vláda; panovačnost, pánovitost: nacistické d.; bojovat proti d. funkcionářů