diktovati [dy-] ned. (z lat.) 1. (komu co; co) předříkávat n. předčítat (text) k zapisování: referent diktuje písařce dopis do stroje; učitel diktuje žákům pravopisný diktát; d. článek 2. (komu co; co) předpisovat, přikazovat, rozkazovat, poroučet, ukládat, nařizovat: vítěz diktuje poraženému podmínky míru; spekulanti (si) diktovali výši cen; přen. změněné poměry diktují nové úkoly; prostředky, požadavky diktované potřebou 3. autoritativně řídit, samovolně rozhodovat, provádět diktát: jen diktátoři diktují; už nediktuje, podřídil se kolektivu ○ předp. do-, na-; → nás. diktovávati