divočina, -y ž. 1. divoká krajina, divoce rostoucí porost: horská d.; volání d-y; ostrov zarostlý d-ou 2. divoká zvěř; její pach: střelit d-u; – maso je cítit d-ou 3. divokost, nevázanost, neukázněnost, výstřednost: jeho chování je učiněná d.; provedl d-u neukázněný čin; ten obraz je malířská d.; → expr. zdrob. divočinka, -y ž.