dlíti ned. (1. j. dlím, 3. mn. dlejí, dlí, rozk. dli, min. dlel, podst. dlení, přech. přít. dleje, dle) 1. kniž. pobývat, prodlévat, meškat, zdržovat se: dlel mimo domov (Šmil.); dlí na modlitbách (Vrchl.) †2. otálet: nedli a pospěš! (Čel.) ○ předp. pro-; → nás. dlívati