dmouti ned. (1. j. dmu, rozk. dmi, dměte, min. dmul, trp. dmut, přech. přít. dma) 1. kniž. (co) nadýmat, nadouvat, nafukovat: vítr dmul plachty; trubač dme tváře; vzdechy dmuly jí prsa †2. foukat, dout: v plachty dmul jim vítr (Zey.); — dmouti se ned. nadýmat se, vzdouvat se: rozbouřené moře se dmulo; prsa se jim dmou (pýchou) ○ předp. na-, na- se, vy-, vze-, vze- se