dobývati ned. k dobýti: d. města n. město; – d. někomu uznání; d. si zásluh; – d. pařezy, brambory, řepu; d. sůl z mořské vody; mysl. d. křečky, lišky, jezevce; horn. d. uhlí, rudu, zlato; – d. z dlužníka peníze; práv. d. pohledávku; — dobývati se ned. (kam; odkud; kudy) k dobýti se: d. se do bytu, na půdu; d. se oknem do světnice; expr. slova se mu těžce dobývala z hrdla ○ předp. vy-; → nás. dobývávati, dobývávati se (o) bez předp.