dobrodiní, -í s. 1. konání dobra, poskytování prospěchu, prokazování milosrdných skutků: dočkat se nevděku za své d.; Chodové (v době Lamingerově) již neužili d. královských privilegií; rychlá smrt byla pro těžce nemocného d-m 2. vykonaný prospěšný čin, dobrý skutek: zrušení směnky bylo pro něj velkým d-m; prokázal mu d., když se postaral o jeho děti