dobrodinec, -nce m. kdo prokazuje dobrodiní, dělá milosrdné, dobré skutky: d. lidstva; velký d.; hraje si na d-e; iron. to je (ale) pěkný d.; → expr. zdrob. dobrodineček, -čka m. (mn. 1. -čkové, -čci, 6. -čcích)