dobrovolník, -a m. (6. mn. -cích) (dobrovolnice, -e ž.) kdo koná z vlastní vůle něj. práci, povinnost (zvl. vojenskou): vojenský d.; zast. voj. jednoroční d. (v bývalé rak.-uh. armádě) branec se středoškolským vzděláním mající právo přihlásit se k jednoroční vojenské službě mezi 17. – 25. rokem věku; dobrovolnický příd. k dobrovolník: d. sbor; dobrovolnictví, -í s. dobrovolná služba: jednoroční d. vojenská služba bývalých rak.-uh. jednoročních dobrovolníků