dodržeti dok. (3. mn. -í) 1. (co) zachovat, splnit: d. slib, slovo, předpis; d. smlouvu, lhůtu, závazek; nedodržení podmínek; vlak dodržel jízdní řád †2. vydržet, setrvat: dodržíme do rána; pohoda dodrží; myslím, abys tam rok dodržel (Něm.)