dohlédnouti, ob. dohlídnout dok. (min. -dl, trp. -dnut) 1. (kam; *čeho) zrakem dosáhnout: dohlédneš z rozhledny až za hranice; dalekohledem se dohlédne dál než pouhýma očima; d. konce 2. (na koho, co; kam; kde) vykonat dohled, dozor: d. na děti, na jídlo, do kuchyně, v kuchyni 3. řidč. (co; čeho) náležitě rozpoznat, pochopit: skutečnou platnost (uměleckého díla) současníci nemohli d. (Kultura); d. příčiny zla — války (Lit. nov.); — ned. dohlédati, dohlídat, dohlížeti