dohořeti dok. (3. mn. -í) 1. přestat hořet, zcela shořet: zápalka, svíčka dohořela; uhlí dohořelo; přen. dávno dohořelo milování (Ner.) vyprchalo; euf. kniž. jeho život už dohořel skončil; jeho svíce už dohořela zemřel 2. (kam) (o ohni) dospět po jistou mez: les dohoří až k pasece; zápalka mu dohořela až k prstům