dojem, -jmu m. (6. j. -u) 1. podnět z vnějšího světa působící na smysly; jeho účinek na mysl: zrakový d.; dojmy výtvarné; první d.; událost (hudba, obraz) vzbudila (vyvolala) silný d.; sladění barev působí krásným dojmem; dojmy z přírody, z dětství; popsat dojmy z cest; být ještě pod dojmem událostí; učinit na někoho mocný d. zapůsobit 2. zdání, mínění, domněnka: mít (budit) d., že...; činit d.; působit dojmem slabocha