dojmouti dok. (1. j. -jmu, min. -jal, trp. -jat, podst. -jetí, přech. min. -jav) (koho, 4. p.) hluboce citově na někoho zapůsobit; pohnout, vzrušit: hudba ho dojala; přístupný dojetí; dojme ho to snadno, je citlivý; byl jeho smrtí dojat: hovor. expr. to mě dojalo rozzlobilo; — dojmouti se dok. (čím) hluboce citově se vzrušit; pohnout se: dojal se osudem přítele; snadno se d.; — ned. dojímati, dojímati se