dokonati dok. kniž. 1. (co) do konce, zcela vykonat; dokončit, ukončit, skončit, dovršit: d. započaté dílo; přijmout do školy až po dokonaném šestém roce; d. vraždu; euf. dokonal svůj život, svou životní dráhu zemřel 2. euf. zemřít, skonat: nemocný dokonal; přen. absolutismus již dokonal přestal; — dokonati se dok. dokončit se: za studií se dokonal obrat v jeho povaze