dolovati ned. 1. (co; †na co; ~) dobývat, těžit (užitkové nerosty) ze země; pracovat v dole; kutat: d. rudu; dolování tuhy, zlata; d. uhlí, kovy (zast. na uhlí, na kovy); doloval neúnavně; od povrchové těžby se přecházelo k hlubinnému dolování; přen. expr. dolovala zoufale v nákupní brašně hrabala, hledala; d. ve své minulosti pracně si vzpomínat; d. ze svých zkušeností těžit z nich; d. slova pracně, s úsilím hledat 2. mysl. (o psech) hledat po zemi se skloněnou hlavou (s "nízkým"nosem); (o jelenech a daňcích v říji) vyhrabávat dolinu ○ předp. na-, pod-, vy-