domýšlivý příd. takový, který si o sobě mnoho myslí, nemírně sebevědomý; pyšný, nadutý, ješitný, samolibý: d-á povaha; říci něco d-ého; → přísl. domýšlivě: tvářit se d.; → podst. domýšlivost, -i ž.: přílišná mužská d.