dominovati ned. (z lat.) kniž. (čemu, kde, ~; zř. nad kým, čím) vládnout, panovat (nad čím), vynikat (nad co, nad čím), převyšovat (co), převládat (v čem), vévodit: d. v Evropě (Gottw.); hrad dominuje kraji; v celé básni dominuje jako základní tón touha po domově; zpěvem i hrou dominoval nad ostatními účinkujícími; dominující kupole chrámu; dominující postava vzpomínek; nad změnou dominuje věčnost; d. svou postavou mezi účastníky; d. v představení, v orchestru, v programu podávat vynikající výkon; dominující faktor povstání vůdčí