domlouvati, domlouvati se ned. k domluviti 1, 3, 4, k domluviti se 1-3: když jsme přišli, řečník již domlouval svůj projev; – d. výlet; – domlouval mu, aby přestal kouřit; – d. se o společném programu; – těžko se v cizině domlouvat; – d. se přímluvy (Čap.-Ch.) ○ předp. na- se; → nás. domlouvávati (o) bez předp.