domov, -a m. (6. j. -ě, -u) 1. místo, kde se člověk narodil, kde je doma (byt, dům, rodina, obec, vlast): blížit se k d-u; odejít z d-a; dostat balík z d-a; lidé bez d-a; Kde d. můj? (hymna); ♦ být někde d-em bydlet; být někde zvyklý; být d-em na Moravě; přen. hlad býval u nich často d-em obvyklý 2. místnost, budova pro společné ubytování; útulek, internát: dětský d.; d. pracující mládeže; vojenský d.; studentský, učňovský d.; Ženské d-y (v Praze); D. hluchoněmé mládeže v Praze